Česká ekonomika se v příštím roce vrátí na úroveň, na které byla před příchodem pandemie covid-19. Meziroční růst hrubého domácího produktu by měl dále zrychlit na 4,2 procenta z letošního tempa odhadovaného na 2,8 procenta. Očekávají to analytici skupiny ČSOB, podle nichž ale přetrvává období zvýšené nejistoty.
„Česká ekonomika se až překvapivě dobře dokázala vypořádat se čtvrtou, respektive s pátou vlnou pandemie covid-19. Hlavním problémem podnikatelského sektoru zůstávají vysoké ceny surovin a energií, nefunkční a drahá mezinárodní logistika a dlouhodobě i chybějící zaměstnanci. Teprve v roce 2022 se České republice podaří vrátit se na ekonomickou úroveň dosaženou před pandemií, ovšem s nejvyšší inflací za posledních třináct let,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB.
Spotřebitelská inflace bude nadále vysoká a už počátkem roku zřejmě překročí sedmiprocentní hladinu. Za celý rok 2022 by měla v průměru činit šest procent. Vedle nákladů na bydlení mají mít hlavní podíl na růstu cen komodity.
„Ceny komodit letos pokořily mnohaletá maxima, přičemž zejména zdražení energií představuje významný nabídkový šok. Komodity táhne vzhůru svižné oživení globální poptávky a napjatá situace na straně nabídky, tedy faktory, které by měly do značné míry přetrvat i v roce 2022. Proto očekáváme v příštím roce růst ceny ropy Brent v průměru na 80 dolarů za barel, což bude nejvyšší úroveň od roku 2014,“ míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Dalším růstovým faktorem bude podle Rusinka plánovaný přechod k uhlíkové neutralitě, který přinese v nejbližších letech dodatečný impuls ke spotřebě dalších komodit, především „zelených“ kovů jako jsou měď, nikl nebo kobalt. Podobný vývoj lze čekat i u zemního plynu jakožto „přemosťovacího“ energetického zdroje.
V eurozóně a USA se očekává rovněž pokračování růstu ekonomik, ale pomalejším tempem než v ČR. Mírnější by měla být i inflace. „Globální oživení je plné nášlapných min. Růst v roce 2022 bude kriticky záviset na tom, jak rychle a trvale se normalizuje výroba v nejpostiženějších evropských odvětvích v čele s automotive. Pokud pandemie zůstane na ústupu, výrazněji se zlepší dostupnost subdodávek a energie zastaví svůj růst, měla by v eurozóně zvolnit inflace a pokračovat hospodářský růst přes tři procenta. Nejistota spojená právě s obnovou subdodávek však zůstává vysoká a rizika jsou tak vychýlena směrem k vyšší inflaci a nižšímu růstu,“ shrnuje hlavní ekonom společnosti Patria Jan Bureš.
TZ
@RadekVyskovsky
