Při vypořádání společného jmění musí soudy zohlednit nárůst či pokles hodnoty majetku, který do manželství vnesl některý z partnerů. Valorizace je automatická, ze zákona. Ústavní soud (ÚS) svým nálezem korigoval právní názor Nejvyššího soudu, podle kterého je podmínkou valorizace předchozí dohoda manželů. Nejvyšší soud vyložil občanský zákoník v rozporu s textem zákona i záměrem zákonodárce a z obecného pravidla učinil výjimku, plyne z plenárního nálezu soudce zpravodaje Jana Wintra.
Nejvyšší soud podle nálezu „dotvořil zákon, aniž by pro to byly dány předpoklady, a pokusil se tím fakticky zákon změnit“. „Vůli zákonodárce nepřípustně nahradil svou vlastní společensko-politickou úvahou o vhodnějším legislativním řešení,“ stojí v nálezu, který se dotkne řady sporů kolem rozvodů a vypořádání společného jmění. Zvláště u nemovitostí přitom platí, že hodnota v posledních dekádách rostla, často mnohonásobně.
Justice se konkrétně zabývala případem dvojice, která uzavřela manželství v roce 1988. Muž, nynější pisatel úspěšné ústavní stížnosti, v roce 1990 prodal rodinný dům, který měl ve výlučném vlastnictví z doby před svatbou, a obdržel za něj 182 194 korun. Krátce poté s manželkou koupili do bezpodílového spoluvlastnictví jiný dům za 171 816 korun, který později přešel do společného jmění manželů.
Rozvedli se v roce 2017. Hodnota společné nemovitosti se tehdy už blížila deseti milionům korun. Justice rozhodla tak, že manžel dostane zpět 171 816 korun, tedy původní nominální výši svého vnosu, a zbytek peněz z prodeje společného domu si bývalí partneři rozdělí rovným dílem.
Verdikt odkazoval na dřívější judikaturu Nejvyššího soudu, podle které lze ustanovení občanského zákoníku o valorizaci vnosu z výhradního do společného majetku použít jen v případě, že se na valorizaci manželé předem dohodli, což se v projednávané kauze nestalo. Muž v ústavní stížnosti uvedl, že civilní soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek. Ústavní soud mu vyhověl, nyní má muž šanci získat při vypořádání majetku více peněz.
Znovu bude rozhodovat Krajský soud v Praze, a to při automatickém využití paragrafu občanského zákoníku o valorizaci vnosů a při zohlednění dnešního nálezu. „To nebrání tomu, aby při stanovení výše podílů na společném majetku zohlednil další okolnosti případu,“ řekl Wintr. Jde například o pozdější investice do majetku nebo společnou péči o něj.
TZ/ČTK
Foto: Ústavní soud
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
