Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů, 30 procent dokonce počítá s výrazným propadem. Sedm procent manažerů předpokládá její růst. V růst výnosů vlastní firmy věří 64 procent šéfů, což je nejhorší výsledek za deset let. Vyplývá to z průzkumu PwC CEO Survey, jehož se loni v listopadu a prosinci zúčastnilo 200 generálních ředitelů tuzemských firem.
„Historie ukazuje, že vývoj českého HDP se zpožděním kopíruje náladu mezi šéfy firem. Naposledy byla hodnota sebevědomí ve vlastní firmy takto nízko v roce 2013, kdy Česko skutečně prožívalo recesi. Pokud jsou tedy růstová očekávání nižší než v minulosti, lze skutečně předpokládat pokles české ekonomiky,“ uvedl Jiří Moser.
Loni pokles ekonomiky očekávalo 29 procent ředitelů. Naopak tehdy jich věřilo v růst 55 procent. Čeští generální ředitelé jsou tak ještě pesimističtější než jejich kolegové ve světě. Podle globálního průzkumu 73 procent šéfů firem očekává pokles globální ekonomiky, i to je nejhorší výsledek za 12 let.
Ve střednědobém horizontu následujících tří let už jsou očekávání výrazně optimističtější, poklesu se bojí jen 24 procent manažerů, zatímco v růst věří 56 procent. „Generální ředitelé v dlouhodobém i střednědobém výhledu české ekonomice věří, domnívají se, že letošní recese bude jen krátká a nijak hluboká,“ dodal Moser.
Očekávaný růst výnosů navíc podpořilo především zvýšení cen služeb a výrobků, ke kterému již sáhlo 75 procent firem a dalších 18 procent se k tomuto kroku chystá. Naopak náklady snížilo jen 65 procent firem. České firmy se tak zachovaly jinak než podniky v EU. Zatímco 75 procent českých firem zvýšilo ceny, v EU k podobnému kroku přistoupilo 57 procent společností.
Vysoká inflace je největší hrozbou pro 90 procent generálních manažerů, ještě před dvěma lety to bylo jen mírně přes polovinu šéfů firem. V závěsu za inflací se umístila další dvě rizika, která spadají do ranku nákladových tlaků. Shodně 85 procent šéfů firem má obavu z růstu mzdových nákladů a volatilních cen energií.
Chybějící lidi označilo za potenciální hrozbu 81 procent generálních ředitelů, zatímco před rokem to bylo 94 procent. To je více než hrozba geopolitických rizik (77 procent) nebo rozkolísaných cen surovin (77 procent). Mezi vysoká rizika řadí generální ředitelé i rostoucí kybernetické hrozby (71 procent), což je meziroční nárůst o 17 procentních bodů.
Naopak strašák posledních let, pandemie a jiné krize spojené se zdravím, vnímají šéfové firem jako nejmenší hrozbu. Trápí pětinu manažerů, zatímco před rokem to bylo 73 procent. Tři čtvrtiny firem zároveň dodávají, že jejich výnosy se již dostaly nad úroveň předcovidového období.
TZ
