Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
„Razantní nárůst životních nákladů negativně dopadne na reálnou spotřebu domácností, která by tak měla klesnout o 2,4 procenta,“ uvádí materiál. Letos se podle něj sníží také investice do fixního kapitálu, klesne rovněž stav zásob. Hospodářský růst potáhnou vládní spotřeba a vývoz. Hospodářské oživení by mělo přijít v roce 2024, zejména díky oživení spotřeby domácností. Na úrovni 2,6 až 2,7 procenta by měl růst HDP setrvat i v letech 2025 a 2026.
Letošní celoroční inflace by podle materiálu měla být 10,9 procenta po loňských 15,1 procenta. „Vlivem odeznění nákladového šoku, normalizace dodavatelských řetězců a působení měnové politiky by inflace v roce 2024 měla dále klesnout na tři procenta,“ uvádí dokument, podle kterého by díky oslabení inflačních tlaků mohla Česká národní banka (ČNB) začít snižovat úrokové sazby. Do roku 2026 by se inflace podle materiálu měla snížit na rovnovážnou hladinu dvou procent.
Instituce zapojené do průzkumu předpokládají, že objem mezd a platů se letos zvýší o 8,9 procenta, v dalších letech bude tempo růstu zvolňovat. Vzhledem k tomu, že inflace bude letos vyšší, bude to znamenat další pokles reálných mezd. V reálném vyjádření by se mzdy měly začít zvyšovat od příštího roku.
Hospodářský vývoj by však neměl mít výrazný vliv na míru nezaměstnanosti, která je nejnižší v Evropské unii. Materiál předpokládá, že letos a příští rok bude míra nezaměstnanosti podle metodiky Českého statistického úřadu 2,7 procenta, v dalších letech se mírně sníží. Dokument ale upozorňuje, že zůstává otázkou, nakolik metodika zachytí příchod válečných uprchlíků z Ukrajiny a jejich zapojení na český trh práce.
Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, ČNB, společnosti Akcenta CZ, Citibank, Banky Creditas, České bankovní asociace, Deloitte ČR, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komory ČR, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu.
Samotné ministerstvo financí v dubnové makroekonomické prognóze předpokládá letos růst HDP o 0,1 procenta, příští rok o tři procenta. Inflace podle něj letos dosáhne 10,9 procenta, příští rok zvolní na 2,4 procenta. ČNB v květnové prognóze letos čeká hospodářský růst 0,5 procenta a příští rok tři procenta. Inflace podle ní letos bude 11,2 procenta, příští rok 2,1 procenta.
TZ
