Integrovaný registr znečišťování přinesl s daty za rok 2023 dobrou zprávu: Až na výjimky množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí oproti předchozímu roku kleslo. Na znečištění se v roce 2023 podle dat v IRZ daleko výrazněji podílely chemičky nebo provozy vyrábějící plasty, přesto lze i za tento rok za největší znečišťovatele označit uhelné elektrárny. Z celkového poklesu látek ohlášených průmyslovými provozy do IRZ jsou však výjimky, a to v případě emisí potenciálně rakovinotvorného styrenu, dioxinů předávaných v odpadech a látek poškozujících ozonovou vrstvu.
„Nad poklesem vykázaných emisí toxických látek průmyslovými provozy můžeme letos opravdu jásat. Nicméně je nutné mít na paměti, že řadu toxických látek průmysl do IRZ nemusí ohlašovat. Ve světle dat ohlášených chemičkami rovněž roste důležitost omezování plastů, protože mezi největší znečišťovatele se derou hlavně výrobci surovin pro ně jako například chemičky v Litvínově anebo v Kralupech nad Vltavou,“ shrnul Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika. Arnika dlouhodobě varuje před nebezpečím plastového znečištění.
Na nejvyšších místech v žebříčcích znečišťovatelů za rok 2023 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Za nejvýznamnějšího znečišťovatele lze vedle Spolany Neratovice označit elektrárny Počerady a Chvaletice. Na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu.
„Emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. Nestalo se to ale kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu. Elektřinu z uhlí totiž stále více v evropském energetickém mixu nahrazovaly obnovitelné zdroje energie, které po ruském vpádu na Ukrajinu zažívají boom. Ukazuje se tak v praxi to, co říkáme dlouhodobě: když Česko omezí výrobu a export své špinavé elektřiny z uhlí, bude to mít pozitivní vliv na klima i na kvalitu ovzduší. Emise přitom mohou klesnout ještě více, protože i v loňském roce bylo Česko pořád velkým vývozcem elektřiny,” řekl Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR.
„Omezování pálení uhlí zlepšuje životní prostředí. Uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice v majetku podnikatele Pavla Tykače jsou však stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Ilustrativní je srovnání s elektrárnou Tušimice, která v roce 2020 vypouštěla stejné množství rtuti jako Počerady, ale dnes je díky plnění limitů na pětině. Politici a političky by měli odmítnout dotování uhelných elektráren, bez jejichž elektřiny se dle modelování energetiky obejdeme. Nedává smysl, aby občané museli platit někoho, kdo znečišťuje jejich životní prostředí,” dodal Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.
Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy některých nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2023 data poskytlo celkem 1218 provozů.
Samotný Integrovaný registr znečištění (IRZ) slaví letos 20 let své existence. Arnika k tomuto výročí vydala brožuru, která shrnuje historii tohoto zásadního nástroje pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí. Stejně jako reálný dopad IRZ na chování podniků, které se díky pravidelnému zveřejňování informací o vypouštění znečišťujících látek dlouhodobě snaží o zlepšení svých technologií a snižování svých dopadů na životní prostředí a zdraví lidí nejen v okolí svých podniků.
V posledním roce také zesílily aktivity na zavádění registrů znečišťování v dalších zemích i mimo evropský prostor, které Arnika podpořila vydáním globálního průvodce pro občanský sektor „Pollutant Release and Transfer Register and Civil Society” a spolu s místní organizací Nexus3 také organizováním konference v Indonésii počátkem června 2024. Na konec listopadu pak byl zástupce Arniky pozván sekretariátem Aarhuské úmluvy, aby vystoupil na kulatém stole jejího PRTR Protokolu v Ženevě a prezentoval globální studii o registrech a občanské společnosti.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
