Česko poskytlo válečným uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách od začátku války do poloviny února zhruba 16,33 miliardy korun. Stát přispíval i českým domácnostem, které uprchlíky ubytovaly. Celkem jim na solidárním příspěvku vyplatil 2,84 miliardy korun. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplácených dávkách a z letošních údajů, které ČTK získala od úřadu práce. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uprchlíci začali poskytnutou pomoc už vracet v odvodech z výdělků a loni mohli zaplatit 12 až 15 miliard korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před nedávnem řekl, že letos odvedená suma výrazně převýší poskytnutou podporu.
Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února. Podle ministerstva vnitra v Česku k začátku tohoto týdne pobývalo zhruba 383 000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně. Tři čtvrtiny z nich tvoří děti, ženy a senioři. Dětí a mladých do 18 let je 98 000, žen mezi 18 a 65 lety 170 200 a lidí nad 65 let pak 15 500.
Prvním příchozím matkám s dětmi na jaře 2022 Česko hned poskytlo mimořádnou dávku. Záhy ji nahradila humanitární dávka na pokrytí základních potřeb pro začátek života v Česku. Nejprve úřady práce vyplácely 5000 korun na osobu s vízem k ochraně. Podmínky se pak postupně zpřísňovaly. Solidární příspěvky stát lidem, kteří ubytovali uprchlíky, posílal od půlky dubna 2022 do konce loňského prvního pololetí. Od července pak humanitární dávka začala zahrnovat peníze na živobytí i na bydlení. Získat ji mohou jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem. Organizace na pomoc příchozím nastavení a malou výši podpory kritizovaly. Od letoška vláda částky pro děti, seniory či postižené zvedla.
Stát do poloviny února poskytl válečným uprchlíkům na humanitárních dávkách 16,33 miliardy korun. V roce 2022 vydal téměř 8,7 miliardy korun a loni pak skoro 6,96 miliardy. Úřad práce sdělil, že letos do poloviny února vyplatil 681 milionů korun.
Výdaje za letošní leden činily 594 milionů korun. Loni v prosinci humanitární dávku mělo 53 200 uprchlických domácností. Získaly celkem 493,5 milionu korun. Předloni v březnu po začátku ruské invaze podporu stát poskytl 98 800 dětí a dospělých. Nejvyšší byl počet o dva měsíce později v květnu, kdy úřady poskytly 274 400 podpor. Poté příjemců postupně ubývalo. V září 2022 jich bylo 92 100. V loňském roce nejvíc dávek bylo v červnu, a to 115 700. Nejméně se jich vyplatilo v červenci, kdy humanitární dávku pobíralo 45 700 uprchlických domácností.
Jurečka už dřív řekl, že uprchlíci začali Česku pomoc vracet, pracují a za loňský rok mohli z výdělků odvést 12 až 15 miliard korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před nedávnem uvedl, že odvedené sumy letos výrazně převýší vyplácenou pomoc.
Lidé, kteří uprchlíky ubytovali u sebe doma či ve svých volných bytech, dostali od státu 2,84 miliardy korun. Předloni získali 1,62 miliardy korun a loni 1,22 miliardy korun. Podle dřívějších informací dvě třetiny ubytovaných příchozích měly bydlení v samostatném bytě, třetina v domácnostech. Nejvíc příspěvků stát poskytl před dvěma lety v květnu, a to 28 500. Loni od jara do konce výplat se počet měsíčně pohyboval mezi 15 600 a 17 700. Průměrná podpora činila něco přes 9 000 korun.
V České republice ke konci minulého týdne pobývalo 383 047 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Více než dvě třetiny, přes 227 000, jsou ženy. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli z napadené země před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Mezi běženci bylo podle údajů ministerstva vnitra nejvíce žen ve věku od 18 do 65 let, úřad jich evidoval 170 249. Následovali muži ve stejném věku, kterých bylo 99 294. Dětí od narození do 18 let bylo podle údajů k půlnoci z neděle na pondělí 12. února 98 001, seniorů starších 65 let 15 502.
Nejvíce uprchlíků se podle údajů ministerstva nacházelo v Praze, kde jich bylo 96 707 a ve Středočeském kraji, kde se nahlásilo 51 231 běženců. Následoval Jihomoravský kraj s 39 955 lidmi a Plzeňský kraj s 32 367 lidmi. Nejméně běženců je dlouhodobě ve Zlínském kraji, ke konci minulého týdne jich ministerstvo evidovalo 11 371.
Státy EU se loni v září shodly na prodloužení mechanismu dočasné ochrany Ukrajinců v unii do března 2025. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před třemi týdny po neformálním zasedání ministrů vnitra EU v Bruselu uvedl, že by se státy měly už nyní zabývat tím, jak se systémem naložit dále. Rakušan tehdy připustil, že složení migrace, která do Česka nyní přichází, je jiné než před dvěma lety po začátku ozbrojené ruské invaze na Ukrajinu. Nejde podle něj například tak často o matky s dětmi, ale také o muže, často ze západu Ukrajiny, kteří přicházejí za prací.
Mechanismus dočasné ochrany se podle něj osvědčil a skvěle zafungoval v první fázi poskytování pomoci před dvěma lety, je ale podle něj důležité debatovat o tom, jaký model pomoci chtějí státy ukrajinským uprchlíkům nadále poskytovat.
TZ/ČTK
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS
