Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna deficitem ve výši 153,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 146,7 mld. Kč.
Meziroční zlepšení salda o 46,9 mld. Kč bylo taženo téměř 11% nárůstem příjmů, u kterých byly zaznamenány silné přírůstky jak u daňového inkasa, tak u příjmů ze sociálního pojištění. Výdaje vzrostly pouze o 1,5 %.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu byly na konci dubna o 10,9 % (+58,0 mld. Kč) vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě čisté daňové příjmy (+31,7 mld. Kč), pojistné (+19,5 mld. Kč) a prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+4,5 mld. Kč).
Výběr daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+18,0 %, +5,7 mld. Kč) příznivě ovlivnil růst mezd a změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku, jako například snížení pásma pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně v následujícím roce.
U inkasa daně z příjmů právnických osob (+17,1 %, +6,4 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+1,2 mld. Kč), se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna 2024. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (12,8 mld. Kč), která byla loni poprvé odvedena až v září.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,8 % (+19,5 mld. Kč).
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+2,9 %, +3,4 mld. Kč) se kladně promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Inkaso naopak snižuje nižší počet pracovních dnů ve sledovaném období.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+10,8 %, +4,7 mld. Kč) meziročně vzrostlo, a to zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a lihu. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů (+16,2 %, +3,3 mld. Kč) zvyšuje navrácení sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). V případě inkasa spotřební daně z lihu (+21,9 %, +0,7 mld. Kč) se jedná o dopad tvorby zásob před zvýšením sazby daně, při meziročním porovnání měsíčního inkasa za duben však již došlo k poklesu. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+4,4 %, +0,7 mld. Kč) je rovněž v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný, nicméně v následujících měsících očekáváme jeho stabilizaci. V případě elektřiny a zemního plynu dochází k mírnému meziročnímu růstu, což může být již odrazem zrušení některých osvobození. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému. Další opatření konsolidačního balíčku se u spotřebních daní začnou projevovat až v průběhu roku v závislosti na splatnosti daně či účinnosti nových sazeb.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 11,1 mld. Kč (+1,5 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,3 %, +9,0 mld. Kč) tažený dávkami důchodového pojištění (+15,8 mld. Kč), transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+5,0 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+4,4 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+4,1 mld. Kč) a předfinancováním oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+3,2 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-18,7 mld. Kč).
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,5 %, +15,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,1 %, +13,8 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+1,4 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+0,7 mld. Kč) a nemocenské (+0,7 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-0,6 mld. Kč) a se snižujícím se objemem poskytnuté humanitární dávky i pomoc státu osobám v hmotné nouzi (-0,5 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.
Nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+28,5 %, +6,6 mld. Kč) určovaly především prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+5,0 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,0 mld. Kč).
Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 5,4 mld. Kč (+24,6 %), byly nejvíce navýšeny výdaji souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,7 mld. Kč).
Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,3 mld. Kč (+8,8 %). Objem vyplacených prostředků vzrostl o 9,6 % (+4,4 mld. Kč).
Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-36,1 %, -18,9 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spjatá s dotacemi do oblasti energetiky (-18,7 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 9,2 mld. Kč (-18,0 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 8,9 mld. Kč (+7,6 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-3,9 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,5 mld. Kč). Naopak k navýšení podpory podnikatelů došlo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+1,0 mld. Kč).
Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 3,9 mld. Kč (-4,0 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách v objemu 69,2 mld. Kč (+2,0 mld. Kč). Podobně jako na konci dubna předchozího roku stát uvolnil 15,0 mld. Kč (více než 50 % rozpočtu) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků OP Jan Amos Komenský (-2,7 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (-2,0 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).
Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,7 mld. Kč (-19,2 %).
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 22,7 mld. Kč (-1,6 %, -0,4 mld. Kč). Postupně utlumovaný meziroční pokles souvisel s loňskou lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů.
Kapitálové výdaje státu v objemu 54,9 mld. Kč (+4,0 %, +2,1 mld. Kč) jsou na počátku roku tradičně nízké, což souvisí jednak s realizací investic převážně ve druhé polovině roku a v letošním roce i s přechodem na novou finanční perspektivu. Většina těchto prostředků (31,6 mld. Kč; +2,2 mld. Kč) představovala výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,3 mld. Kč) a Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-5,8 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy (+6,1 mld. Kč) zaměřené především na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery územním rozpočtům (+4,7 mld. Kč) a podnikatelům (+3,7 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Integrovaného regionálního operačního programu a Národního plánu obnovy.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS
