Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl 124,8 mld. Kč, meziročně o 5 % méně. Čistý zisk dosáhl 29,6 mld. Kč. Dosažený čistý zisk očištěný 34,8 mld. Kč a platná dividendová politika indikují dividendu 39 až 52 Kč na akcii. V roce 2024 očekává Skupina ČEZ EBITDA na úrovni 115 až 120 mld. Kč a čistý zisk očištěný ve výši 25 až 30 mld. Kč.
„Navzdory významnému poklesu cen elektřiny jsme dokázali naplnit naše výchozí finanční cíle. Podařilo se to zejména díky bezpečné a spolehlivé výrobě jaderných elektráren, které již pátý rok po sobě dokázaly vyrobit více než 30 TWh. Dalším klíčovým faktorem byly skvělé obchodní výsledky našeho tradingu, který dosáhl 2. nejlepšího výsledku v historii a přinesl obchodní marži 9,4 mld. Kč. I přes mimořádná zdanění jsme v roce 2023 dosáhli nejvyššího zisku za posledních 10 let s výjimkou mimořádného roku 2022,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a dodal: „Budoucnost české energetiky bude založena na obnovitelných zdrojích a bezpečné jaderné energetice. Už nyní 74 procent našeho zisku vytvářejí bezemisní aktivity. Rychle se tak měníme, ještě před dvaceti lety tvořilo uhlí hlavní zdroj zisku.“
Skupina ČEZ naplnila hlavní strategický cíl v oblasti udržitelnosti, vyhlášený v roce 2021, patřit v roce 2023 mezi 20 % nejlepších v hodnocení ESG. Dle mezinárodního ratingového agregátoru CSRHub, který hodnotí téměř 35 tisíc společností, dosáhla společnost ČEZ na konci roku 84. percentilu, tudíž se řadí mezi 16 % nejlepších společností na světě.
Provozní výnosy meziročně stouply o 18 % na 340,6 mld. Kč, provozní zisk před odpisy (EBITDA) poklesl o 5 % na 124,8 mld. Kč. Pokles EBITDA o 6,7 mld. Kč byl způsoben neopakovatelným rokem 2022, kde se jen v rámci obchodování s komoditami podařilo vydělat 26,9 mld. Kč, tj. o 17 mld. Kč více než v roce 2023. Meziroční srovnání bylo ovlivněno nově zavedenými odvody z nadměrných tržeb výroby, které náklady roku 2023 zatížily částkou 10 mld. Kč. Čistý zisk dosáhl 29,6 mld. Kč. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy pak 34,8 mld. Kč. Očištěna byla zejména tvorba opravných položek k aktivům Severočeských dolů v důsledku významného zhoršení tržních podmínek pro budoucí výrobu elektřiny z uhlí.
Výroba elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů meziročně zůstala na úrovni 34 TWh. Vlivem příznivých klimatických podmínek o 9 % vzrostla výroba v obnovitelných zdrojích, výroba v jaderných zdrojích naopak poklesla o 2 % v důsledku delších plánovaných odstávek obou elektráren. Investice a opatření, provedené během těchto odstávek, přispějí k efektivní výrobě většího množství bezemisní energie.
Výroba elektřiny z uhlí a zemního plynu klesla o 13 % na 17,5 TWh v důsledku nižšího nasazení zdrojů s ohledem na zhoršení tržních podmínek provozu. Skupina ČEZ naplňuje svoji strategii „Čistá Energie Zítřka“ v oblasti dekarbonizace. V České republice dosáhl podíl výroby z uhlí 27 %, přitom ještě na počátku devadesátých let činil podíl uhlí přes 70 %.
Na investice do dlouhodobého majetku vynaložila Skupina ČEZ v roce 2023 téměř 46 mld. Kč, meziročně o 11 mld. Kč více. Nejvíce prostředků, více než 22 mld. Kč, bylo investováno v rámci segmentu Výroba, z toho téměř 9 mld. Kč na pořízení jaderného paliva. Reálně tudíž nejvíce skutečných investic bylo vynaloženo v rámci segmentu Distribuce, a to rovných 17 mld. Kč.
„Výsledky hospodaření reflektují vysoké realizační ceny vyrobené elektřiny a mimořádná zdanění zavedená na konci roku 2022. Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby dosáhly 10 mld. Kč, daň z neočekávaných zisků 30 mld. Kč. Přesto navzdory rekordní dividendě a významnému nárůstu investic celkový dluh Skupiny ČEZ v roce 2023 klesl. Kromě vysokého provozního zisku k tomu přispěla stabilizace cen komodit a z toho plynoucí pokles maržových vkladů o téměř 57 mld. Kč,“ řekl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o 4 % na 33,6 TWh. Spotřeba u velkých podniků klesla o 3 %, spotřeba domácností klesla o 4 % a spotřeba malých podniků byla nižší taktéž o 4 %. Důvodem poklesu je zejména omezení spotřeby zákazníků v důsledku vysokých cen komodit a klimatické podmínky. Pokles spotřeby byl také ovlivněn boomem střešních fotovoltaických elektráren zákazníků.
TZ/ČEZ
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS
