Ministerstvo zdravotnictví nedávno uvedlo, že pro krátkodobé hudební produkce, jako jsou koncerty a festivaly, nelze stanovit zdravotně odůvodněný hygienický limit hluku. Důvodem je subjektivní vnímání hluku, které se u každého jednotlivce liší. Striktní dodržování stanovených hlukových limitů v legislativě by podle odborníků mohlo vést k významnému omezení kulturního života, které by významně narušilo veškeré akce do budoucna.
V posledních letech se na hluk z koncertů opakovaně stěžují obyvatelé různých lokalit. Známou kauzou jsou stížnosti obyvatel pražského Braníku, kde se během léta konají hudební akce v bývalých ledárnách. Tyto stížnosti vedou k debatám o tom, jak vyvážit zájmy kulturních pořadatelů a veřejnosti.
Z právního hlediska se problematika hluku na krátkodobých akcích pohybuje na pomezí ochrany veřejného zdraví a práva na kulturní vyžití. Česká legislativa sice stanovuje hygienické limity hluku pro dlouhodobé zdroje, jako jsou průmyslové provozy nebo doprava, avšak pro krátkodobé akce, které jsou dočasné a nepravidelné, takové limity neexistují. Důvodem je právě zmíněná subjektivita vnímání a obtížnost stanovení jednoznačných pravidel.
Ministerstvo zdravotnictví argumentuje tím, že krátkodobé hudební produkce mají významný kulturní přínos a jejich regulace by měla být vyvážená. Absolutní omezení hluku by mohlo vést k omezení pořádání koncertů a festivalů, což by negativně ovlivnilo kulturní život ve městech a obcích. Tímto rozhodnutím by však došlo i k ovlivnění ekonomického a turistického vývoje.
Navzdory tomu, že není možné stanovit jednotný hygienický limit, je důležité hledat kompromisy. Pořadatelé hudebních akcí by měli dbát na minimalizaci hlukového znečištění, například správným nastavením zvukové techniky, omezením délky produkcí a informováním místních obyvatel o plánovaných akcích. Rovněž mohou zvážit použití technologií na snížení hluku nebo umístění pódií a reproduktorů tak, aby co nejméně obtěžovaly okolní obyvatele.
Z pohledu obyvatel je důležité mít možnost se na pořadatele obrátit se svými stížnostmi a aby byla zajištěna komunikace mezi oběma stranami. Veřejná správa by tak měla hrát roli mediátora, který bude napomáhat hledání vyvážených řešení, ovšem s pochopením pro obě strany.
Celkově je problematika hluku na krátkodobých hudebních akcích komplexním tématem, které vyžaduje citlivý přístup ze strany všech zúčastněných. Ministerstvo zdravotnictví svým stanoviskem otevírá diskusi o tom, jakým způsobem regulovat hluk, aniž by došlo k omezení kulturního života. Klíčem je spolupráce mezi pořadateli, místními obyvateli a veřejnou správou, která povede k udržitelným a přijatelným řešením pro všechny.
Autor: Mgr. Wanda Vardanová
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
